Co s našimi lesy?

Co s našimi lesy?

Už jsem se několikrát vyjádřil k situaci a stavu našich lesů, vycházím ze stanovisek vědců, osvícených lesníků, ale také ze svých mnohaletých zkušeností s ochranou přírody a krajiny.

Dle mého je nesporné, že potřebujeme smíšené lesy, s převahou listnáčů a různověké porosty. Odolné ke klimatické změně, ale také daleko více určitě i k požárům.

Potřebujeme dostat mimoprodukční funkce lesa na úroveň těch hospodářských nebo alespoň je výrazně povýšit.

Co určitě také potřebujeme je snížit v některých oblastech stavy spárkaté zvěře, je zcela nesporné, že na řadě míst je tato zvěř na stavech, které decimují mladé porosty a způsobují tak obrovské škody. Když k tomu připočteme ochranná opatření proti zvěři (oplocenky, chemickou ochranu stromků), tak se škody pohybují ve stovkách miliónů Kč, a to je neúnosné.

V zásadě proto souzním se současným přístupem  Lesů ČR, jeho pověřeného ředitele J. Grody , který plánuje vrátit se k výkonu práva myslivosti v honitbách této státní organizace.

Profesionalizace myslivosti, větší odborný dohled je nutností, vůbec to neznamená, že by se měla odříznout možnost aktivně vykonávat myslivost neprofesionálním myslivcům, lidem se silným vztahem k přírodě a potřebnými odbornými znalostmi. To je potřeba skloubit a spolupracovat.

Snížení stavu spárkaté zvěře, jejíž část je navíc nepůvodní a neměla by se vyskytovat mimo obory, je nezbytné, a určitě se nejedná o nějakou genocidu zvěře. LČR provozují honitby, které mohou být příkladem odpovědného přístupu k lesu i ke zvěři.

Petr Orel