K energiím

K energiím

To, co se dnes děje s cenami energie, se dle mého názoru vymyká zdravému rozumu. Ceny, které určují burzy, začínají negativně dopadat na všechny spotřebitele a bojím se, že ustát jejich další nárůst je skoro nemožné. Samozřejmě nejde jen o plyn, ale i o elektřinu a pohonné hmoty.

Ten, kdo v této situaci musí zasáhnout a přijít se zásadními rozhodnutími, je výkonný orgán moci, tedy vláda. Bohužel musím konstatovat, že dosavadní vládní vyjádření jsou pro mne nepřehledná, nesrozumitelná a příliš často se mění, zatímco čas ukazuje, že je 5 minut po 12té a zima se blíží.

Plyn dovážíme, ropu dovážíme, tak těžko můžeme u těchto komodit hovořit o nějakém zastropování cen. Je obecně známo, že Česko vyrábí více elektřiny, než samo spotřebuje a vyrábí ji dle dostupných podkladů relativně levně.

U elektřiny bychom tedy mohli diskutovat o regulované ceně. Jsem osobně toho názoru, že není od věci uvažovat o zestátnění ČEZu, dnes polostátní firmy, která si však dělá co chce.

Zásadní podmínkou je najít zákonnou formu odkupu akcií od minoritních akcionářů. Pravdou také je, že elektřina nemusí být prodávána jen přes burzu, ale i přímo od výrobců, samozřejmě pro výrobce elektřiny je asi nemyslitelné prodávat většinu elektřiny na přímo, když přes burzu si přijdou na mnohem zajímavější, vyšší a někdy doslova astronomické částky.

Za hlavního viníka současného stavu považuji Rusko, agresivní a nesmyslnou válku vedenou prezidentem Putinem a jeho okolím. Co se týká plynu, tak jde ze strany Ruska o zcela bezprecedentní vydírání EU, plyn je v zásadě používán jako zbraň. Ač nerad – musím přiznat, že Green Deal – Zelený úděl pro Evropu nepředpokládal válku, nepočítal s nevypočitatelnými ruskými mocipány. To je samozřejmě velká chyba, ale nikdo na tuto možnost neupozornil, nediskutovalo se o tom v této souvislosti veřejně, výrazné omezení fosilních paliv se stavělo do značné míry právě na záložních plynových elektrárnách. Co se týká obnovitelných zdrojů energie, tak ČR vysloveně zaspala, nekonala a u minulé vlády panovala obrovská nechuť podpořit tyto zdroje energie, což se naštěstí s nástupem nové vlády mění. Jsem toho názoru, a říkám to velice nerad, že bude bohužel nutné i přehodnotit některé termíny stanovené pro dekarbonizaci v rámci ČR a celé EU.

Green Deal musí být živý dokument, který adekvátně reaguje na změny vynucené současnou neblahou dobou. Zároveň jsem ale bytostně přesvědčen o tom, že současná klimatická krize si vyžaduje plnění všech dalších úkolů a opatření vyplývajících ze závazných dokumentů, není tady vůbec na co čekat, adaptace a aktivní řešení negativních dopadů z lidských aktivit je životní nutností.

Co zatím vláda připravila:

  • Úsporný tarif, ten by měl platit od října, celkově to má v průměru vést k podpoře ve výši 15 000 Kč.
  • Příspěvek na bydlení, ten lze využít i vícekrát do roka (existuje ještě doplatek na bydlení a dávka mimořádné okamžité pomoci).
  • Odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie je nově 599 Kč za každou megawatthodinu elektřiny.
  • Pomoc s drahými energiemi poskytuje i Národní rozvojová banka, platí to pro OSVČ, malé a střední podniky.

Jak jsem již zmínil, za mne je to zatím od vlády velmi málo. Zatím jsem třeba vůbec neslyšel, jestli bude pomoc adresována také nevládním organizacím a spolkům, které zabezpečují aktivity, kde stát nestačí, protože by byl mnohem méně efektivní. Jedná se zejména o služby v sociální a zdravotní oblasti, v ekologii, kultuře či sportu.

Jako senátor si uvědomuji, že v tomto případě není na místě – a je to v zásadě nežádoucí – se pokoušet o jakoukoliv individuální iniciativu. Jsem však připraven podpořit smysluplná legislativní opatření, která v této souvislosti přijdou do Senátu jako vládní návrhy zákonů.