Patřím mezi ty voliče, kteří jsou s průběhem a především výsledkem prvního kola prezidentských voleb spokojeni. Jsem velmi rád za druhé místo Jiřího Drahoše, volil jsem jej, i když přiznávám, že jsem se svým hlasem váhal do poslední chvíle. Nepatrnou, ale přece jenom určitou měrou, jsme se také podíleli (moje senátní kancelář) na získávání podpisů občanů pod jeho kandidaturou.
Třetí v pořadí, pan Pavel Fischer, mi přišel na prezidentskou funkci lépe připravem, vzhledem ke své profesní minulosti. Jeho zásadní chybou však bylo, dle mého soudu, že vstoupil do kampaně příliš pozdě.
Potěšilo mě také umístění dalších v pořadí, pánů Michala Horáčka i Marka Hilšera, kterému jsem podpořil podpisem prezidentskou kandidaturu jako senátor. Z Marka Hilšera sršel elán a chuť do toho jít a jako obdivuhodné jsem také vnímal, že bez „peněz a velkého týmu“ se mu podařilo nasbírat téměř 50 tisíc potřebných podpisů. Přiznávám, že jsem ho jako senátor také podpořil z toho důvodu, že měl v mém rodném městě Novém Jičíně nešťastný incident s městskou policií a cítil jsem povinnost se mu takto omluvit.
Věřím, že druhé kolo dopadne ke spokojenosti občanů, kteří vnímají Českou republiku jakou nedílnou součást Evropy, jako svobodnou a svébytnou zemi s parlamentní demokracií.