Zachránit Králický Sněžník před rozhlednou se nám nepodařilo

Ochrana přírody u nás prohrává, a prohrává bohužel příliš často.  Je tomu tak i v případě stavby rozhledny na vrcholu Králického Sněžníku, i když je to v daném případě na polské straně tohoto majestátního vrcholu.

Na počátku října loňského roku jsem společně s pěti ekologickými organizacemi inicioval v této souvislosti podnět Evropské komisi, konkrétně Generálnímu ředitelství pro životní prostředí (GŘ ŽP), který vypracoval advokát Dr. Petr Svoboda, jak je zde, včetně tiskové zprávy, popsáno.

Do celého procesu jsem vstoupil příliš pozdě (dříve jsem o něm žel nevěděl), nicméně mi to nedalo, neboť mi vrchol této třetí nejvyšší hory v ČR učaroval. Z mého pohledu to byla poslední možnost, jak se pokusit celý proces výstavby rozhledny zvrátit, jak se říká „tonoucí se stébla chytá“.  Šance, že uspějeme, nebyla od samého začátku velká, ale určitou oprávněnost našeho podnětu jsem také viděl v tom, že investor, resp. dodavatel stavby nerespektuje ani podmínky stanovené příslušnými polskými úřady. 

Nicméně odpověď GŘ ŽP z Bruselu mě opět „postavila na nohy, do tvrdé reality života“. Z ní vyplývá, že se tento úřad těmito „drobnostmi“  v ochraně přírody nebude zabývat, a to v souladu se Sdělením Komise z roku 2017  (pod pojmem sdělení je třeba chápat komunikační dokument Komise, který slouží především jako informační podklad pro evropské i další instituce a na jehož základě probíhá diskuze o dalších krocích EU v určité oblasti) nazvaným „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“ , a odkázala nás na zásadní odpovědnost členských států týkající se naplňování směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť.

V této kauze má jednoznačně největší „máslo na hlavě“  Ministerstvo životního prostředí (MŽP), přístup tohoto rezortu považuji v daném případě za velmi laxní. MŽP hrubě podcenilo možný negativní dopad této investice na velmi křehký a nesmírně cenný horský ekosystém. Mělo si jednoznačně vyžádat mezinárodní naturové posouzení (tzn. Posouzení vlivu záměru na předmět ochrany stanovišť Natura 2000, národní přírodní rezervaci KS, zvláště chráněných a evropsky významných druhů ptáků, chráněných druhů živočichů a rostlin).

Také přístup Ministerstva pro místní rozvoj ČR vnímám jako více než problematický, které bez „mrknutí oka“ pustilo na tuto stavbu 77 miliónů Kč!  Je to ukázka toho jak diametrálně rozdílné mohou být názory na to kam a na co evropské peníze směřovat. Je to také ukázka toho jak obecní samosprávy chápou problematiku ochrany přírody, turistický rozvoj a to na obou stranách hranice.

Je nesmírně důležité intenzivně začít pracovat na přeshraniční spolupráci a koordinovat postup v ochraně přírody. Pevně věřím, že si zdevastovaný vrchol Králického Sněžníku nepřeje nikdo na obou stranách hranice.

Chtěl bych velmi ocenit a poděkovat za přístup všem z angažovaných nevládních ekologických organizací, které udělaly velký kus obětavé práce.

K tomu, abychom tak často neprohrávali v ochraně přírody je však potřeba mnohem větší angažovanost v politickém životě a to i na úrovni samospráv.

Rovněž oceňuji kvalitní práci těch, kteří se podílejí na televizním pořadu „Nedej se“, jehož poslední epizoda je tomuto věnována, doporučuji zhlédnout.

Tato rozhledna je nejen dle odborníků a ekologických organizací zbytečná, nezbývá nám však než doufat, že v důsledku nebude fatálně škodlivá.

 

13. ledna 2021,

Petr Orel

#Brusel #Evropská komise #Kontroverzní výstavba #Králický Sněžník #Polsko #Příroda #Zásahy do přírody a krajiny