Rozhovor pro Parlamentní listy

V sprnu 2019 se na mne e-mailem obrátil pan Oldřich Szaban, redaktor serveru parlamentnilisty.cz s prosbou o zodpovězení několika dotazů:

1) Jste z Moravskoslezského kraje, které bylo průmyslovým srdcem republiky, což se výrazně podepsalo na místním životním prostředí. Jaká je tu situace po třiceti letech?

Moravskoslezský kraj zaujímá poměrně velké území, a tak jsou a byly podmínky i na úrovni kraje z hlediska životního prostředí velmi rozdílné. Okresy Nový Jičín, Opava, či Bruntál nikdy nebyly tak negativně zasaženy jako Ostravsko, Karvinsko, či Těšínsko. Situace se určitě podstatně vylepšila, došlo k podstatné restrukturalizaci průmyslu a tím i výraznému omezení znečištění ovzduší. Bezpochyby velký krok dopředu. Také čistota vodních toků se poměrně výrazně zlepšila. Nicméně přes veškerou snahu přetrvávají problémy se znečištěním ovzduší, kde nás kromě vlastních zdrojů, které představuje doprava, průmysl, lokální topeniště, ještě ohrožuje znečištění z Polska. Zůstávají staré ekologické zátěže, například známé Ostravské laguny nejsou doposud vyřešené.

Tak jako v celé ČR i v našem kraji dle mého soudu přímo hazardujeme s půdou, řada záborů půdního fondu je dle mého soudu nesmyslná a neodůvodněná. Veřejným zájmem je půdu chránit jako neobnovitelný a nenahraditelný přírodní zdroj. Distribuční centra a různé sklady nás nezachrání, jenom zvyšují dopravní zátěž regionu, stát v tomto nekoná, naopak vychází developerům neskutečně vstříc.

Jsem velmi rád, že je zřejmě definitivně odzvoněno těžbě uhlí v Beskydech a pevně doufám, že se podaří také zcela zastavit sny o kanálu D-O-L. Bohužel mnohem důrazněji, a dříve než jsme očekávali, na nás dopadají klimatické změny. Potřebujeme zásadní změny v zemědělství a lesnictví, možná miliardy do obnovy funkcí zemědělské krajiny, do stabilizace lesních ekosystémů, či do systémového udržení vody v krajině. Ale to je problém samozřejmě celé ČR. Velmi sofistikovaně je potřeba také postupovat v případě rozvoje turismu.

 

2) Ubývá v naší přírodě živočišných druhů? Na vašem facebooku jsem se například dočetl, že hrabošů polních je na Novojičínsku dost a spárkaté zvěře v lesích až moc. Jak to je?

O tom, že ubývá živočišných druhů, není žádných pochyb, biologická rozmanitost klesá, v ČR, resp. v Evropě, je to nejvíce patrné u hmyzu a ptáků vázaných na zemědělskou krajinu. Je zatím otázkou, jaký bude mít dopad na avifaunu současná kůrovcová kalamita, která bezesporu limituje hnízdní možnosti řady druhů ptáků. Celkově je možné konstatovat, že zaznamenáváme změnu původní evropské biodiverzity a naopak zaznamenáváme nárůst invazních, nepůvodních druhů, za jejichž výskytem je často člověk, ale také klimatické změny.

V případě člověka jde například o nepůvodní druhy raků nebo třeba o norka amerického. Stav našich lesů, či stav naší zemědělské krajiny je z mého pohledu v některých oblastech alarmující. Máme vynikající odborníky ve výzkumných ústavech, v akademické sféře, máme zemědělce a lesníky se skutečným vztahem k půdě, ke krajině. Vládnoucí politická scéna však často tyto odborníky přehlíží, jak velké širé lány, a prioritou zůstává průmyslové zemědělství, které je neudržitelné. Z mého pohledu je otázkou času, kdy se tento systém zhroutí, tak jak se to stalo v případě smrkových monokultur.

Co se týká hrabošů polních tak na Novojičínsku, kde celý život působím, jsme nezaznamenali gradaci hraboše polního po více jak 10 let. Je možno konstatovat, že řadu let byl od hraboše polního klid. V letošním roce tomu tak není, jsou oblasti, především na Moravě, kde je populace skutečně na vysoké úrovni. Nicméně tak jak rychle populace naroste, obdobně pak zase rychle klesá a vliv na to má samozřejmě celá řada biotických i abiotických faktorů. U nás v záchranné stanici jsme v letošním roce zaznamenali poměrně rekordní příjem mláďat běžných druhů sov, jako kalous ušatý, či puštík obecný nebo třeba také poštolek obecných a v návaznosti na hraboší gradaci probíhá i druhé hnízdění. To je důkazem toho, že sama příroda reaguje na změny v potravním řetězci.

Agrární komora bubnuje na poplach, prosadila si plošné použití rodenticidu, přestože je to velmi dvousečné, může to jistě omezit populaci hrabošů a zachránit část úrody (tato by měla být pojištěna). Tam, kde již dochází ke škodám, může mít ošetření jen částečný efekt. Na druhou stranu jsou zde velká rizika dopadu na ostatní živou přírodu, narušení – otrávení potravního řetězce, další rezidua v již tak degradované půdě. Chemie prostě není řešením, to víme, člověk jde s ní sám proti sobě, pokud ji používá plošně. Je to prostě špatně pro přírodu a tím i pro člověka. Jsou tu mechanické postupy, hluboké zpracování půdy a každá gradace dříve nebo později odezní, hraboši se dožívají v přírodě kolem jednoho roku věku.

Co se týká spárkaté zvěře v lesích a škodách na lesních porostech, tak je situace dlouhodobě neudržitelná. Je potřeba změnit zákon o myslivosti. Myslivecká lobby je však velmi silná a napříč politickým spektrem, takže to je velmi těžký oříšek. Vlastník lesa by měl mít bezesporu daleko větší vliv na stavy této zvěře na svých pozemcích, nemůže být pouhý pozorovatel, vymáhání škod je administrativně velmi náročné a zdlouhavé. Jsou odhady, že spárkatá zvěř způsobí ročně škody na lesních a zemědělských porostech ve výši až 7 miliard Kč. Na druhé straně Českomoravská myslivecká jednota vyvolává až paniku kvůli výskytu velkých šelem, především vlka, který může mít na snížení stavů této zvěře pozitivní vliv.

V této souvislosti mě potěšil přístup Vojenských lesů a statků s.p., který vyhlásil, že sníží jejich normované stavy ve svých honitbách. U této organizace dlouhodobě sledují profesionální přístup k výkonu práva myslivosti, nicméně měly by si z nich vzít příklad Lesy ČR s.p., které obhospodařují mnohem větší plochu lesů a své honitby pronajímají a nemají tak podstatný vliv na stavy spárkaté zvěře. Jsem přesvědčen o tom, že by měly převzít myslivecké hospodaření a profesionalizovat ho. Nájemci honiteb na snížení stavů nemají zájem.

 

3) Mám pro vás speciální otázku, jaká je u nás populace orlů? (Koncem července jste zachraňoval mládě orla křiklavého ve Zlatohorské vrchovině)

Především je třeba uvést, že v ČR hnízdí 4 druhy orlů. Největší populace je u orla mořského, největšího orla žijícího na našem území, počet obsazených teritorií se odhaduje až okolo 140, u orla královského je to 4–9 teritorií, ale úspěšně zatím vyhnízdí ročně 3–4 páry. U orla křiklavého jsou to asi 4 páry, dva páry v západních Čechách, dvě hnízdní lokality jsou na severní Moravě. V letošním roce, pokud mám dobré zprávy, bylo vyvedeno úspěšně pouze jedno mládě orla křiklavého, a to Vámi zmíněné, které jsme několik dnů dávali dohromady v naší záchranné stanici v Bartošovicích.

Jako posledního jsem si nechal orla skalního. V letošním roce hnízdily dva páry, pouze v jednom případě hnízdění dopadlo dobře a mládě již opustilo hnízdo. Orel skalní je druh, kterým se dlouhodobě zabývám, v roce 2006 jsme spustili projekt na jeho návrat do naší přírody. Od roku 2013, díky tomuto projektu, zde opět hnízdí, vrátil se do naší přírody jako hnízdní druh po více jak sto letech. Na přelomu 19. a 20. století byla populace tohoto druhu v našich příhraničních horách člověkem zcela eliminována. My jsme v rámci projektu vypustili 25 mláďat získaných ze Slovenska, šlo o druhá, mladší mláďata na hnízdech, která by jinak, v rámci vrozeného kainismu, byla pro přírodu ztracena. Projekt je úspěšný, přestože jsme bohužel zaznamenali mnohem více ztrát, než jsme čekali, a to vlivem člověka, koho taky jiného. Šlo o několik zástřelů, postřelení, otrav, či zranění nebo úhynů na nevhodně technicky řešených podpěrných sloupech elektrického vedení.

 

4) Naše lesy pod nájezdy kůrovce pláčou. Proč a co s tím?

Na to už bylo mnohokrát odpovězeno, a to mnohem povolanějšími lidmi než jsem já. Prostě smrkové monokultury doplatily na sucho, úbytek spodních vod a skutečnost, že byly pěstovány v nadmořských výškách, kde tento druh dřeviny nepatří. Každá monokultura je zranitelná, nestabilní a může podlehnout chorobám a škůdcům, a tak je tomu i v případě smrku. Již v začátku 90. let minulého století byla jasná varování ze strany vědců z oboru lesnictví, ekologů, osvícených lesníků, že je potřeba s ohledem na postupující klimatické změny začít výrazně měnit druhovou skladbu lesů ve prospěch listnáčů. Bohužel varování nebyla vyslyšena, vlády ČR a odpovědný rezort zemědělství upřednostnily ekonomické zájmy i skutečnost, že zpracovatelský dřevařský průmysl je přizpůsobený především smrku. Nicméně dopady takovéhoto přístupu jsou velmi drahé a mají dalekosáhlý vliv na životní prostředí ČR a někdo by měl nést odpovědnost za minulá rozhodnutí.

Jiná cesta než se vrátit ke smíšeným lesům s převahou odolných listnatých dřevin není, je potřeba využít při zalesňování pionýrské dřeviny jako je bříza, olše, osika a třeba vrba. Musí se dát prostor přirozené obnově lesa, vyhnout se chemii a v některých lokalitách radikálně snížit stavy spárkaté zvěře. Určitě není nezbytné rychle odstraňovat již odumřelé smrky. Osobně bych zastavil těžbu listnatých stromů i v II. zónách chráněných krajinných oblastí v horských oblastech a ponechal je jako genetickou zásobu. Bohužel není problém jenom se zdravotním stavem smrků, ale jsou tu další závažné problémy u našich dřevin, např. houbové onemocnění u jasanů, kde mykóza napadá kořenový systém, který odumírá. Stromy postupně usychají a následně padají. Řešením jsou tedy jedině smíšené porosty, žádné monokultury.

 

5) Ze západní Evropy k nám dorazil trend boje za záchranu klimatu. Podle kritiků je však příliš přehnaný, může ohrozit náš průmysl, respektive jeho konkurenceschopnost (například co se týče elektromobilů), zvláště když připravovaná opatření vyhlašuje jen Evropa, termíny – například snížení emisí o polovinu do roku 2030 a do roku 2050 úplně – jim přijdou šibeniční. Co říkáte na tyto výtky?

Myslím si, že zásadní si je uvědomit, že ta nebezpečí, která nám hrozí v souvislosti se změnou klimatu, jsou velmi vážná a že máme jasnou odpovědnost za další generace. Nevím, jestli si někteří z nás uvědomují dosah některých alarmujících informací, jako je například odhad, že do třiceti let roztají Alpské ledovce. Ty ledovce, které napájejí řadu evropských řek. Mám tři dospělé děti, čtyři vnoučata a těch už se dopad klimatických změn bude dotýkat silně. Samozřejmě teplotní výkyvy na naší planetě vždycky byly, nicméně současné vědecké studie, myslím zcela jednoznačně dokazují, že nynější úroveň oteplování je bezprecedentně vysoká oproti všem změnám, které naše planeta zaznamenala. O tom, že by člověk na tyto změny neměl vliv, snad již nepochybuje ani ten největší skeptik, typu exprezidenta Václava Klause.

Miliarda automobilů, obrovský letecký průmysl, rejdařství, to znamená logicky obrovské znečištění. Dálnice, resp. veškeré komunikace mají zásadní negativní vliv na životní prostředí a také na oteplování, přidejme k tomu obrovská průmyslová centra, městské aglomerace, to vše jsou v zásadě „tepelné komíny“ a šlo by pokračovat. Negativní vliv člověka na planetu je tedy zcela zřejmý, my však nezachraňujeme planetu, ta se s tím umí bezesporu vyrovnat sama, my zachraňujeme prostředí pro náš život a pro současnou biodiverzitu.

Snížení emisí o polovinu do roku 2020 a do roku 2050 úplně mi nepřijde šibeniční, jde právě o to, jak vnímáme ta rizika, resp. skutečnosti, které tu již jsou. Evropské instituce se dle mého soudu k tomu staví odpovědně a vychází z dohod, které byly učiněny na Pařížské konferenci ke klimatu na sklonku roku 2015. Jde o to vytvořit strategickou vizi a poskytnout jasnou představu o dlouhodobém směřování a konkrétních možnostech přechodu ke klimatické neutralitě. Měli bychom více dát na vědce, akademickou sféru, než podléhat různým lobbistickým tlakům.

 

6) Česká ekonomika je hodně propojena s německou, která je silná. Ovšem německé záměry v této oblasti vzbuzují u části Čechů obavy. Němečtí politici se například bojí na dovolenou létat letadlem. My máme jinou mentalitu, není tohle pro nás kontraproduktivní, že někteří lidé kvůli tomu zavrhnou ochranu životní prostředí jako takovou, která je samozřejmě nutná? A pokud chceme utlumovat výrobu elektřiny z fosilních paliv, je správné odstavovat jaderné elektrárny, jak se tomu děje v Německu?

Osobně jsem nikdy nepovažoval to silné propojení na německý automobilový průmysl za šťastné, ale já jsem ochránce přírody, ekolog, takže je to asi logické. Máme tady, co jsme chtěli, co politici prosadili. Nemám osobně úplně jasno, co se týká energetického mixu ČR, přiznám se, že v tom trochu tápu. Informace se velmi různí. Nicméně jsem toho soudu, že 30-40% bychom mohli mít z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a že je potřeba OZE věnovat minimálně stejnou pozornost jako jaderné energetice a jsou tu další možnosti.

Dobře stanovenými benefity například v Německu nasměrovali zájem k malým solárním instalacím na střechách domů a podpora tam běží dodnes. Zaspala zejména Fischerova úřednická vláda a následně Nečasova, která nechala polostátní ČEZ stát se největším solárním baronem. ČEZ od spekulantů nakoupil obří solární parky za předražené ceny. Strana zelených takový postup kritizovala a v Parlamentu jsme bránili prodloužení lhůt pro velké solární parky ČEZ, které předkládali poslanci ODS v roce 2006. Určitě nemám nic proti tomu, aby se každý vážně zamýšlel nad svou uhlíkovou stopou, je to věcí vlastního uvážení, vlastní odpovědnosti. Na druhou stranu plně chápu, že u řady nejzajímavějších turistických destinací se vážně uvažuje o redukci návštěvnosti, je to neudržitelný vývoj a týká se to také ČR. Také si nemyslím, že by byli Němci méně vzdělaní, méně inteligentní, vše spíše napovídá opaku. Takže zřejmě jenom čas ukáže, jestli se vydali správnou cestou. Osobně si myslím, že je potřeba zahájit debatu o určitém omezení přepravních nákladů a možná se více soustředit na regionální ekonomiku. Jenom zdokonalovaní a rozšiřování cestní sítě určitě není řešením.

 

7) Důležitý aspekt je i ekonomický. Budou na připravovaná opatření, kdy bude energie dražší a tím i mimo jiných potraviny, mít chudší lidé, chudší regiony či dokonce chudší země? A nezůstanou kvůli tomu tato opatření výsadou jen bohatých zemí v Evropě, neboť jinde na to nebudou mít? Máme tu ostatně příklad z Francie, kde záměr zvýšit ceny pohonných hmot vyburcoval velké protesty lidí ve žlutých vestách…

Ekonomický aspekt je určitě jeden ze zcela zásadních, na druhou stranu, dle mého soudu, nejde zřejmě o nic menšího než o přežití. Právě řada chudých zemí leží v oblastech, na které klimatické změny dopadají výrazně již dnes. Myslím, že rozvojové země si to nebezpečí uvědomují a samy nabádají k řešení, ke spolupráci. Není pravdou, že by se klimatickými změnami nezabývala Čína, USA, jak se často tvrdí, možná naopak, a to třeba navzdory tomu co hlásá prezident Donald Trump. Je zřejmé, že se musí, nebo lépe, měl by se domluvit celý svět.

A je tu také zcela určitě nesmírná odpovědnost těch bohatých, nejen států, ale možná především extrémně bohatých jednotlivců. Je to nesmírně složité téma, je to také hodně o vzdělání, výchově. Nabyl jsem například přesvědčení, že řadě našich vrcholných politiků chybí základní povědomí o ekologii, či obecně o biologii, ale přesto se považují za ty nejlepší odborníky v ochraně přírody. Jako příklad bych uvedl jejich názory, které zaznívají kolem Národního parku Šumava.

 

8) Nebo je to tak, že jsme v těchto věcech příliš konzervativní, příliš skeptičtí a zaspali jsme dobu? Jsme fosilní skanzen? Co pak ale říci o Polácích, kteří dodnes drtivou většinu energie vyrábí z uhlí, jak ti můžou některé navrhované termíny splnit, to opravdu nevím…

Těžko hodnotit, sám se v řadě věcí považuji spíše za konzervativce, nikoliv však k problematice životního prostředí. Nicméně jsem bytostně přesvědčen o tom, že to, co se u nás děje, ale i ve většině světa, určitě není udržitelný vývoj, naopak. U nás určitě nehledáme stejně intenzivně alternativní cesty v energetickém mixu, příliš se soustředíme na jádro a vláda podléhá lobbistickým tlakům. Měli bychom se daleko více soustředit na vědu, inovace a vývoj nových technologii a velmi pozorně v tomto smyslu sledovat země EU. Právě spolupráce v EU skýtá celou řadu možností, osobně se mi velmi líbí přístup severských zemí, i když je mi jasné, že mají rozdílné přírodní podmínky. Věřím, že finské předsednictví bude řadu kroků v tomto smyslu iniciovat. Poláci si při vstupu do EU vyjednali jiné podmínky, to je zřejmé, ale doplácí na to zdravotně jak sami Poláci, tak obyvatelé Moravskoslezského kraje. Je tu otázka, co je pro koho důležitější? Pro mne je to dýchatelné, čisté ovzduší.

 

9) Co by podle vás česká vláda měla dělat (a nedělá) pro naše životní prostředí?

Z mého pohledu je možná nejdůležitější novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Půdu je potřeba chránit daleko přísněji, je potřeba zastavit výstavbu obřích hal, které rostou především na polích kolem dálnic jako houby po dešti. Orné půdy za posledních dvacet let ubylo skoro 150 tisíc hektarů. Samozřejmě tady máme přímou souvislost se suchem, které ČR sužuje. Kde vyroste sklad, voda se nevsakuje a neodpaří, rychle odteče. V okolí proto vysychají i studny. V této souvislosti považuji za zcela neprůchozí současnou novelu stavebního zákona, ta vychází vstříc právě developerům. Pak je tu novela zákona o vodách, o odpadech a zcela jistě by se neměl žádným způsobem oslabovat zákon o ochraně přírody a krajiny, naopak. Ve vtahu k stabilitě lesních ekosystémů je nutná novela zákona o myslivosti i zákona o lesích.

 

 

Zveřejněno 25.8.2019 zde: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Zhrouceni-je-jen-otazkou-casu-Nejen-sucho-i-dalsi-problemy-Ornitolog-mluvi-o-tom-proc-nase-priroda-trpi-593245