Nedobré zprávy

Mezi skutečně alarmující a zlé zprávy současnosti nepatří krach čínské společnosti CEFC, to je možná i dobře, ale to, jak se vyvíjí situace kolem vody v krajině.

Vysychající řeky, umírající stromy, to je skutečně velmi smutný a především nebezpečný stav, který se dotýká každého z nás, i když si to řada lidí vůbec nepřipouští.

Přírodní katastrofy již mnohokrát v minulosti ovlivnily lidské dění ve světě.

Řešení, která jsou v našich silách, v případě vody jsou známá, ale je to hodně o politických rozhodnutích a také o penězích. Za prvé bychom měli 3x zvažovat jestli je ten, či onen zábor půdy skutečně nezbytný a zda převyšuje zájmy na ochrany jednoho z nejcennějších neobnovitelných přírodních zdrojů, tedy půdy-krajiny. Neopájet se neustále nutností ideální infrastruktury, ta nám pomůže rychleji se dostat z bodu A do bodu B, ale neuvědomujeme si poté druhou stranu mince – zcela jistě platí, že čím více aut, tím hůře pro nás.

Za druhé je nutné vodu udržet v krajině, to je možné jenom pokud se zkvalitní půda jako taková, přibude v ní výrazně organická složka a výrazně se zmenší výměra lánů. U nás je průměrná výměra okolo 140 ha, jinde v Evropě 10-40 ha. Potřebujeme zpět meze, vsakovací pásy trvalých travních porostů, mnohem více zeleně do krajiny. Potřebujeme do krajiny navrátit drobné vodní plochy a mokřady.

Je to hodně zjednodušené řešení, možná bude v případě pamětníků jednodušší konstatovat, že cestou je navrátit v rozumné míře krajinu zpět do stavu, ve kterém se nacházela v 60. letech minulého století.

Těchto opatření je možné docílit jedině cílenou a výraznou finanční podporou od státu a nastavením správných parametrů Společné zemědělské politiky EU.

Až za třetí je to výstavba přehrad, a to jen v nejnutnějším počtu, řekněme  3-5, které však budou zásobárnou pitné vody s přísnými parametry, a nebudou mít rekreační funkci.

Druhým neméně palčivým problémem jsou plasty, poté co Čína přestala odebírat plastový odpad tak tento problém narostl zcela extrémně. Není jiná cesta než komplexní přístup.  Především se musí přestat chrlit nepotřebný, nerecyklovatelný plast a jeho všudypřítomné využívání (musíme např. do plastu balit okurky?). Dále je nutné upustit v co největší míře od výroby a oběhu nebezpečných mikroplastů.

Určitě žádný soudný člověk nechce, aby bylo v mořích plastu více než ryb.

Další nepříznivou zprávou je vymíraní hmyzu, jehož počty klesly v Evropě na čtvrtinu, to má samozřejmě dalekosáhlý dopad na celý ekosystém.

Určitě nikoho nepotěšila zpráva, že někde, světe div se, zřejmě v některém asijském státě, vypouští do ovzduší dlouho zakázaný plyn, který ničí ozónovou vrstvu, která nás a všechno živé na planetě Zemi chrání před UV zářením.

Ve špatných zprávách bych mohl pokračovat, chtěl bych to zakončit zprávou dobrou, ale tu v problematice ochrany životního prostředí zatím nevidím.

21. 5 . 2018

Petr Orel