K novele zákona o ochraně přírody a krajiny ve vztahu k národním parkům ČR

Pozměňovací návrh k nové legislativě národních parků ČR, který schválil Senát většinou patnácti hlasů a přeposlal tak tuto normu zpět k projednání do Poslanecké sněmovny, je naprosté, až fatální přehlížení poslání a cílů národních parků. Tady nejde o nic menšího než o zachování a obnovu nejcennějších oblastí naší přírody, kde je prioritou právě ochrana přírody, ne lidské aktivity. Senátoři, kteří pro tyto pozměňovací návrhy hlasovali, smetli ze stolu několik let intenzivních příprav této novely, odborných diskusí a hledání kompromisů. Zajímavé je, že řada senátorů tak nějak nebere v potaz akademickou sféru zabývající se přírodními vědami, ekologií a jejich argumenty se takřka vůbec nezabývá nebo je zlehčuje. Obecní zájmy, či krajské, staví nad ty národní. Národní parky (dále jen NP) jsou však všude ve světě, alespoň v tom vyspělejším, rodinným stříbrem, kterého si všichni považují a střeží si ho. Udělat z NP chráněné krajinné oblasti, tedy nižší kategorii chráněných území, naprosto postrádá smysl. Do značné míry jde zřejmě o politický boj, nesmyslné návrhy vznikly v dílně ANO, jde tedy o protivládní návrh, který jde proti ministru Brabcovi z téhož hnutí. To, že se chystá ve sněmovně podpořit senátní verzi i sám prezident, svědčí o tom, že se politické napětí hodně zvyšuje a tlak na poslance, zvláště ty vládní, je obrovský.

Přesto pořád pevně věřím, že tohle hlasování Poslanecká sněmovna ustojí a bude schválena původní vládní verze.

Jsem bytostně přesvědčen o tom, že se k ochraně přírody nemůžeme stavět jako k něčemu co lze shodit ze stolu kdykoliv, když se nám to nehodí nebo když se objeví velké peníze na investice.