K jednání 17.schůze senátu

Na 17. schůzi senátu 15.8. jsem zpravodajoval dva evropské senátní tisky, z mého pohledu zcela zásadní. Oba se přímo dotýkají problematiky životního prostředí v Evropě. Prvním z nich byl materiál zabývající se návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy CO2 pro nová těžká vozidla. Hlavním smyslem tohoto nařízení a celého dalšího balíčku opatření, které jsme již v minulých měsících projednávali, je výrazně přispět k plnění závazků EU v oblasti ochrany klimatu a snižování emisí skleníkových plynů. Unijní plány jsou poněkud ambicioznější než je realita, vývoj a technologický proces u těžkých aut je poněkud komplikovanější a pomalejší než u aut osobních, či lehkých dodávek. Proto také senát považuje navržené snižování předmětných emisí za nereálné a doporučil, v souladu s pozicí vlády, realističtější návrh. Přesto vítám a podporuji tento tlak ze strany evropských orgánů na výrobce těchto automobilů. Určitě nezapomínáme, že cestou je také podpora obnovy vozového parku, zvýšení využití nízkoemisních paliv nebo dlouho diskutované a nerealizované přesunutí významné části přepravy materiálů na železnici.

Poměrně dlouhou a bohatou diskusi vyvolal druhý můj zpravodajský tisk a to návrh směrnice EP a Rady o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. Velmi pozitivně jsem akceptoval fakt, že se velká většina senátorů a senátorek vyslovila v diskusi k návrhu směrnice kladně a plně v této souvislosti podpořila můj návrh usnesení. Senát tak vnímá, že roční světová výroba plastů-syntetických polymerů ve výši přesahující výrazně 300 milionů tun je dále neudržitelná. I když je více jak zřejmé, že tzv. plastové ostrovy v oceánech vznikají z odpadu pocházejícího z Asie, či Afriky, zcela jistě má svůj nemalý podíl na této tristní situaci i Evropa a severní Amerika, už jenom tím, že tento odpad do asijských zemí vyváží. Ukazuje se, že výhody plastů se mění v nevýhody, v přírodě vydrží staletí, dostávají se do potravinového řetězce a tím ohrožují vše živé na této planetě. Podle některých výzkumů se může stát, tedy pokud razantně nezměníme k plastům přístup, že za pár desetiletí bude ve vodě více plastů než živých organismů! Návrh předmětné směrnice zakazuje některé druhy jednorázově používaných plastů a mimo jiné stanovuje závazné cíle na snížení spotřeby některých plastových výrobků. V usnesení senátu oceňujeme snahu EU jít příkladem při redukci plastového odpadu, nicméně také na EU apelujeme, aby se zasadila o globálnější řešení redukce plastového odpadu a zejména investovala do odpovídající infrastruktury, abychom vyprodukovaný odpad byli schopni řešit na evropském kontinentě. Nesmírně důležitý je pak i v této oblasti vývoj a výzkum. Již teď se objevují informace o výrobě tvrdého plastu v laboratorních podmínkách, který po použití podlehne sebedestrukci až na úroveň atomů a následně je použitelný opět k výrobě.