Chraňme půdu

Statistiky uvádějí, že v ČR denně zmizí 15 ha zemědělské půdy, krajiny. Jenom od roku 2001 do roku 2014 ubylo 65 tisíc hektarů. To je obrovské číslo a mne z něho mrazí. Vláda a zákonodárci si musí ujasnit v této souvislosti priority. Soběstačnost v produkci potravin je bezesporu strategická věc.

Zastavěnost území také přímo ovlivňuje povodně. Je to logické, na „zabetonovaném“ území voda nevsakuje, 90% odteče. Nepatřičně, až komicky mi v těchto souvislostech znějí v mediích zveřejněné stesky golfistů. Stěžují si, že jim poplatky za vynětí z půdního fondu brzdí stavbu hřišť a ohrožují tak veledůležitý rozvoj tohoto sportu. Tato hřiště, využívaná údajně ze třiceti procent, určitě neznamenají pro krajinu nic spásného, většinou jsou spojena s oplocením a rozsáhlou doprovodnou zástavbou.

Bohužel u nás téměř vymizela citová vazba k půdě. Její dědění z otce na syna, ze sedláka na dalšího hospodáře, přetrhli komunisté. Půda je předmětem spekulací a je často vnímána s vidinou velkých peněz. Zapomínáme, že vyspělé civilizace, které v dávných dobách zanikly, nezmizely kvůli válkám, ale proto, že nezvládly zacházení s půdou a vodou.

Petr Orel