Až se ucho utrhne

Během svého působení v Senátu jsem slyšel z úst svých kolegů mnoho nedobrého na působení ekologických organizací, o tom jak zcela neuváženě a bez smysluplných argumentů zdržují a komplikují stavební řízení a dokonce, že vydírají. Zaznamenal jsem u některých starostů v této souvislosti i určitou míru nenávisti. Takovou zášť jsem úplně nemohl pochopit a vstřebat. Vzhledem k tomu, že se 40 let ve světě nevládních ekologických organizací pohybuji, jsem chtěl znát konkrétní organizace, které takto činí. Sám jsem se s tímto jednáním při svém 25tiletém působení v zastupitelstvu Nového Jičína nesetkal.

Jméno ekologického spolku Orlovák jsem zaznamenal poprvé loni, když jsem získal informaci o jejich „aktivitách“ v případě stavby v Mořkově. Snažil jsem se o nich získat nějaké adekvátní informace, něco se mi podařilo, nicméně než jsem je stihl kontaktovat, tak se mi dostalo vyrozumění, že od svých požadavků ustoupili. Hodil jsem to tedy za hlavu.

S potěšením jsem v minulých dnech zaznamenal zprávu, že představitelé tohoto „ekologického spolku“ tak „dlouho chodili se džbánem pro vodu, až se ucho utrhlo“ a v současné době jsou ve vazbě a vyšetřováni.

Jsem tomu nesmírně rád. Vrhali temné světlo na ekologické spolky, které v 99,9 procentech odvádějí obrovskou práci pro ochranu přírody a životního prostředí, a to i ve správních řízeních. Činí tak dobrovolně, z přesvědčení a na základě znalostí z oblasti biologie a ekologie, bez nároků na nějaké prebendy.

Ochrana přírody je bezesporu velmi významnou celospolečenskou povinností. „Černé ovce“ bohužel najdeme všude, ve všech oblastech lidské činnosti. Je potřeba je odhalovat a adekvátně potrestat, ale určitě neházet automaticky všechny ostatní působící v dané aktivitě do jednoho pytle s nimi!

30. ledna 2018

Petr Orel